Blog

Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.

… to tvrdil americký průmyslník Henry Ford. Platí to v řadě lidských činností, sportovní fotografii nevyjímaje. Tajemství zdařilých fotek totiž nespočívá pouze ve správném nastavení fotoaparátu. Je důležité se orientovat v dané sportovní disciplíně. Vědět, kdo je favorit, ve které ruce drží hráč raketu, jakou nohou ten který fotbalista kope, najít správný úhel záběru, umět malinko předvídat a spoustu dalších věcí.

Když si vybavím své fotografické začátky, tak prvními objekty byli vedle mé rodiny kamarádi z cyklistického oddílu Lustry Kamenický Šenov. Později jsem začal cyklistiku fotografovat i pro více týmu. Pamatuji se, jak jsem jezdil jako kluk na závodech před pelotonem v kufru vozu Lada Combi a fotil zadními otevřenými dveřmi. Při sjezdech to byl na žigulíka velký mazec…

Jako vojín základní služby jsem se vypracoval na dvorního fotografa fotbalové Dukly Tábor. Jako fotoreportér v tiskové agentuře a týdeníku jsem absolvoval bezpočet hokejových i fotbalových zápasů a byl vyslán na řadu sportovních událostí od Rallye Škoda, přes Velkou cenu Brna, Mistrovství světa v krasobruslení až po baseball. Relativně nedávno jsem fotil finále UEFA Super Cupu mezi Bayernem Mnichov a londýnskou Chelsea. Zážitek na celý život!

Proč se tu holedbám? Jsem toho názoru, že člověk by se neměl učit u tovaryše - za kterého se stále ve sportovní fotografii považuji – ale u Mistra. A tím je pro mě v Čechách bezkonkurenčně Martin Sidorják. Trojnásobné vítezství v Czech Press Photo v kategorii sport to jenom dokládá. A protože chci, aby mé workshopy měly tu nejvyšší kvalitu, oslovil jsem ho, zda by se mnou nechtěl při pořádání Workshopů sportovní fotografie spojit síly. Souhlasil.

Abych se vrátil k té přípravě. Ta pochopitelně proběhla i v květnu na 300. zatáčkách Gustava Havla v Hořicích. Bylo potřeba dát s Martinem hlavy dohromady a podrobně se seznámit s tratí, jako bychom jí měli sami jet. Na pětikilometrovém okruhu se šestadvaceti zatáčkami vybíráme na základě našich zkušeností ty nejfotogeničtější úseky.

Začínáme ale v depu. V sedm hodin ráno se ještě leckde dospává, jinde pomalu mechanici odkrývají stroje a ladí poslední detaily. Klid před bouří – úžasná atmosféra! Na první závod kubatury do stopětadvaceti kubíků už ale musíme být připraveni v zatáčce u Nálevků. Zde přivádí rychlá pravá zatáčka závodníky na sjezd z Borku. Ideální místo si vyzkoušet panning neboli švenkování. Vzhledem k rychlosti motocyklů a vzdálenosti od trati se pro tyto účely jeví stopětadvacetina sekundy jako ideální expoziční čas.

Během krátké pauzy se stačíme přemístit před náměstí. Naše teleobjektivy míří na roh domu a prsty na spoušti se chvějí nervozitou. Řev závodních strojů je už z dálky slyšet a co nevidět se celý balík jezdců zpoza rohu vřítí do ostré pravotočivé zatáčky. I tady zkoušíme švenkovat, abychom rozmazali diváky v pozadí.

Opět rychlý přesun na předem vybrané místo na Halířově. Vybrali jsme skvěle, protože se dostáváme pod horizont silnice a motocykly tak máme trochu z podhledu a tráva vytváří neostré popředí. Jenom o pád ze stráně k nám dolů nikdo z nás nestojí a tak se rychle přemisťujeme dále. Další vytipované místo je U Křížku. Tady poprvé narážíme. Ani vesty s označením Foto - Press nám nepomohou. Traťový komisař nás vykazuje z kraje lesa, kde se vloni v srpnu během Tourist Trophy smrtelně zranil finský závodník Sammy Ahonen.

U Lukaveckého vracáku si opět prohazujeme objektivy, aby si dvouosmičkovou třístovku a čtyřstovku Nikkor a Tamron SP 150-600mm mohli vyzkoušet i další účastníci workshopu. Nemůžeme se ale dlouho zdržovat a neustále sledujeme čas. Za Stašovým esíčkem je třeba být na volnou kubaturu nad 600 ccm, protože po výjezdu závodníci zatáhnou za plyn a vyráží z něj po zadním. I my musíme trochu zatáhnout za ISO, protože v lese jsou trochu horší světelné podmínky.

I když jsme využívali zkratky, jsme rádi, když jsme dokončili kolečko a na dohled se objeví startovací věž. Máme toho stejně jako závodníci plné kecky. Aby ne, s naší technikou – každý máme v batohu kolem dvanácti kilo techniky a pouze samotné  čtyřkilo váží přes čtyři a půl kila - to byla pěkná fuška. Je třeba se odměnit a tak workshop zakončujeme kávičkou a lívanečky ve staročeské restauraci Dachova.

Mimochodem, k té důkladné přípravě potřebuje i trochu toho sportovního štěstíčka. Tak na viděnou na dalším našem workshopu, tentokrát na pražské Štvanici na tenisovém turnaji Advantage Cars Prague. I tam se bude důkladnou přípravou začínat…

Aktuální fotokurzy

Dárkové poukazy

Dárkový poukaz na fotografické kurzy

Na fotografické kurzy nebo workshopy z mé nabídky můžete koupit poukaz s celoroční platností jako dárek.

Kontaktujte mne